1. TATRMAN

Tatrman tatrman, u kanónu stál a pořád ládoval
Ty svý hořkosti, ten tatrman, na mě vystřeloval
Abych prej dnes, neprošvih ples
Kde prej mám šaty, ty na tu párty

Tatrman, co pořád má, ať už mě, k čertu, vynechá
Pytel závisti, ten tatrman, za sebou vláčí až se zalyká
Prej už se bál, že zmeškám bál
Drožku i sprej, nachystal prej
Pořád se směje, no vždyť už je to k zbláznění
Ta ironie, co slova v šípy promění
Pokoj si nedá, do všeho vnáší pochyby
Proč pořád rejpá, obrací všechno naruby

Ať se tváříš jak se tváříš, tatrmánie
Pod nehty se pěkně zaryje
Ať se tváříš jak se tváříš, tatrmánie
Ta falešné karty odkryje
Ať se tváříš jak se tváříš, tatrmánie
Temné duše kouty odkryje


2. ČLOVĚK BEZ TALENTU

co uz to stalo furt je to malo co mi to ddalo starosti jak jsem se snazil za ziva smazil omamen vlastni blbosti co uz to stalo furt je malo bylo to asi na pendrek jak jsem se snazil po slave bazil a vysledek je na pendrek vsechno se koupit asi neda ted usetrim te zklamani lasku si koupis ale beda kdyzsi chces koupit nadani nos vsude strkas na vsech frontach snazis se vecpat do predu s tim svym talentem marna slava muzes si brnkat tak koledu


3. PAPÍRY STRAŠÍ

Tak touhle dobou to nkdy nic moc nedělám
Stále větší to komínek už v kanclu mám
Kam se kouknu, kouknu všude jenom stohy žádostí
Nejsou tu, nejsou tu lidi říkám s lítostí

A do práce si na ka na kafíčko zaskočím
A na desátou do ki do kinátu zacestím
Od dvánáctý na kablí na kablíka na Plzeň
A ve dvě hlídám auto, děti, ženu, fén

A tak to paní vydíte sama,
vždyt' je to kravál - na pováženou
S tou vaší věcí madam nemáme št'estí
co je to št'estí - tak nashledanou

Stůl už se kácí pod tíhou cárů
na tu spoušt' zírám-ajajajaj
Tiše se plížím madam podél regálů

Papíry straší, papíry straší
pořád mne plaší, pořád mne plaší
jsem v kaši, jsem v kaši asi

Tak touhle dobou to nikdy nic moc nedělám
Stále větší to komínek už v kanclu mám
Nová ruka v sobě to bych taky chtěl
Kdybych se však zas tak strašně nenadřel.


4. SBAL SI TO SVÝ RÁNO

Už zase nic neděláš, zas nic neděláš, chrápeš pořád jenom na tom otomanu po dědkovi. No co na mně koukáš, co koukáš? Jenom koukáš anebo se převaluješ v tom harampádí, kterýho máme plný kůlny, no, to nám bude jednou k užitku, to bude věno pro dceru, nebo co? Ty budižkničemu, ty, jenom leštíš ty svý věčný cibule, ty kutile domácí.
To je hrozný, to je strašnej život, věčne jenom leští cibule, nebo někde leží, anebo se kutí v harampádí, nic jiného neumíš...
To je život, to je zoufalý, Šmarjá, proč já sem si tě vůbec brala...

Mám už dost tvejch snídaní v trávě, těch rán v negližé
Toužím stále po naší kávě
Mám už dost a těžko už snáším tvý stavy beztíže
Bojím se stále, kdy mi dáš vale

Sbal si to svý ráno, o dům dál skus jít...
Sbal si to svý ego, Máňo, nech mne žít...

Auto, chata, těch je ti málo, sauna, bazén i pes?!?
Víš ty vůbec co mně to stálo?
Myslel jsem, že se mi to zdálo, co sem toho snes?!?
Tak ti říkám - Adieu, Máňo!

Sbal si to svý ráno, o dům dál skus jít...
Sbal si to svý ego, Máňo, nech mne žít...

Teď se hlásím zase o svý práva, zháším lampu co nad nami plála...

Mám už dost tvejch snídaní v trávě, těch rán v negližé
Toužím stále po naší kávě
Mám už dost a těžko už snáším tvý stavy beztíže
Bojím se stále, kdy mi dáš vale

Sbal si to svý ráno, o dům dál skus jít...
Sbal si to svý ego, Máňo, nech mne žít...

Sbal si to svý ráno, o dům dál skus jít...
Sbal si to svý ego, Máňo, nech mne žít...

Teď se hlásím zase o svý práva, zháším lampu co nad nami plála...


5. HRÁLY DUDY

Jednou tak z rána mi našeptala
vosa, aby tu někdo na dudy hrál
zatím oučelem já zavolal jsem kosa
a on mi presto dudy obstaral

Já příjdu hrát na ty dudy
já akorát nevím kudy

Musíte do Young banky a pak
to vohnout vedle sportovních
potřeb k Mozarteum

Pak přišla slečna a měla s sebou měchy,
měchy co bečí jako stádo koz
A modrá výčka a oblek podle muchy
poslední móda tot' paradox

Jéé to je fór hrály dudy
u pobudy
Jéé to je fór ty dudy,
tak už hrej a vše dotoho dej
tak rozbal to má lady
Tak už hrej a ukaž ty svá nej
ty svoje Chodský rejdy
Tak už hrej a třeba se mi směj
a třeba se mi pada pa pada papapada
papau padapa pa padapau pada papada pa
pau pa

Když skončilo cé dur s těmi kozumplicní vzdechy
Já o rande tu slečnu lehce požádal
Když jsem pak naběh tak spolu s milou
slečnou jinej už dudák pěkně vyhrával

Jéé to je fór hrály dudy
u pobudy
Jéé to je fór ty dudy
tak už hrej a všechno to tam dej
Tak rozbal si to lady
Tak už hrej a ukaž ty svá nej
ty svoje Chodský rejdy
tak už hrej a všechno to tam dej
Tak rozbal si to lady
Tak už hrej a třeba se mi směj a třeba
se mi pada pa pada pa pa pada pa pau
pada pa pa pada pau a ted' si pad pa pa pada pa
pau pau.


6. Tak to už je moc, to je snad zlej sen
Ta marnost a noc…a pak zas ten den
A všechno mi z rukou padá
A cosi si na mě šahá

Když u kolíbky mé sudičky stály
tak na mě ty dámy se vykašlaly
A zůstala tam jen jedna
ta smůla,ta stará běhna

Mám děravej deštník, trochu mi prší na maják
A smolařskej deník… a jak
Mám děravou kapsu, mám rezavý brnění
Toť marných slz ronění
Mám kyselej úsměv a straší mě břichabol
Všechny mé písně jsou v moll
Mám rozbitej synchron a různý ty trápení
Hlavně máš dlouhý vedení

Osudem nehneš, ty víš starou belu
Tak přestaň už fňukat, vždyť nejsi sám
Tak už to chodí, máš svou klientelu
Smůla se vyzná, ta ví kudy kam

A všechno mi z rukou padá
A cosi si na mě šahá

Tak to už je moc, to je snad zlej sen
Ta marnost a noc…a pak zas ten den

Zase budu vedle, hnedle jak ta stará jedle
To zas bude malér, smůla už je zase v sedle

Tak přestaň kňučet, vždyť nejsi sám
Já těch tvejch nesmyslů už po krk mám
Ze života se ti, koukám, stává
Tak trochu hodně hořká káva


7. TYHLE ŘEČÍ ZNÁM

Když má hudba tvář
svoji tvář a a a ůsta divá
sám pak jen čekám
na tvůj dech
začni ale včas
dřív než zmizí voda živá
kdo tohle propás
ten má pech

Tyhle řeči znám
dokavad' mám usta, uši
Dál hrůzu věcí
budu prát
Už nejsem sám
kdo ty kufry těžkejch zmatků
rád bude ždímat na stokrát

svět už není prázdnej sud
což už v hrdle dosud měl
a dál jenom čeká na svůj pád
Dalo se v něm těžko hnout
takže prásk a vyšleh proud
co chce zrušit krunýř
dávných stran

Když má hudba tvář
tvář co strhá ze lží šaty
sám pak jen čeká na tvůj tah
z bubnů vyšleh čas
dravější snad než před léty
dál věším lháře po všech zdech

Svět už není prázdnej sud
což už v hrdle dosud měl
a dál jenom čeká na svůj pád
dalo se v něm těžko hnout
takže prásk a vyšleh proud
co chce zrušit krunýř
davných stran


8. CHVASTOUN

A tak jsem se prošel po Miami Beach
a co jsem tam vyděl z toho jsem byl pryč
vyděl jsem věci vskutku monstrózní
a ted' se jen držte všude bimbázní
A tisíce hráču v světlech neonů
a támhle se svíjí klubka šašónů
a skleněnej medvěd s šesti nohama
a rotující kedluben
a dopadne mi na buben

já jsem hrál ty jsi hrál
a my jsme hrály na cimbál
A my jsme hrály na cimbály
a všichni myši tancovali
já jsem hrál, ty jsi hrál
my jsme hrály na cimbál
my jsme hrály na cimbály
a všichni myši tancovaly

A tisíce hráčů, haldy žetónů
a reklamy zvou města z betónů
a zvesela do čela kape vodička
a na poli má milá mého koníčka

Já jsem hrál ty jsi hrál
všichni hrály na cimbál
a my jsme hrály na cimbály
a všichni myši tancovaly
já jsem hrál ty jsi hrál
my jsme hrály na cimbál
balabáni taky hrály
Vizovičtí by se smály

Já jsem hrál ty jsi hrál
my jsme hrály vy jste hrály
na cimbály všichni myši tancovaly
my jsme hrály vy jste hrály
na cimbály všichni myši tancovaly
voni hrály taky hrály
na cimbály všichni myši tancovaly
my jsme hrály vy jste hrály
na cimbály šichni myši tancovaly
já jsem hrál ty jsi hrál Vašek taky
hrál na cimbál my jsme hrály vy
jste hrály všichni myš tancovaly
na cimbály, na cimbály všichni myši tancovaly
my jsme hrály vy jste hrály na cimbály
všichni myši tancovaly já jsem hrál
ty jsi hrál Honza taky hrál na cimbál
my jsme hrály na cimbály všichni myši
tancovaly voni hrály taky hrály na cimbály
všichni myši tancovaly na cimbály tancovaly
na cimbály tancovaly všichni myši taky hrály
na cimbály všichni myši tancovaly.


9. SNAŽIVEC

Znal jsem jednoho takovýho chlápka
Co moudrosti moc nepobral
A studu ani kapka a lhal
A přesně jak se říká
Rozum mdlý vůle chabá
Ale touha po novotách veliká
Tak ten pán se o vše nové velmi interesoval
A nebyl to jen pán
Z pána jen klobouk měl
A nemyslel to snad ani zle - starosta
Však bohužel, na co šáh
Tam sto let tráva nerostla

Ten si to krásně zavařil
Nikdo ho neměl rád
Kdyby se tolik nesnažil, akorát

A čím víc se snažil pomáhat
Tím víc ten chudák škodil
A když mu to někdo naznačil
Tak hrách jen na zeď hodil
A ještě jednu vlastnost měl
Že byl splachovací
Jedněmi dveřmi ho vykážou
Už druhými se vrací

Ten si to krásně ......