1. 12/91


2. JSI ZLEJ

Každý v sobě nosíme si zlej si zlej
Něco co nás svazuje si zlej si zlej
Jakési divné pouto si zlej si zlej
Horká láva, žádná sláva
ve tvý hlavě, teď si na dně
No tak do toho třískni si zlej si zlej
Ať se ti uleví si zlej si zlej
No tak do toho třískni si zlej si zlej
To pouto povolí si zlej si zlej
Horká láva, žádná sláva
ve tvý hlavě, teď si na dně
No tak se s tím vypořádej si zlej si zlej
Ať se ti uleví si zlej si zlej
No tak se s tím vypořádej si zlej si zlej
To pouto povolí si zlej si zlej
Si zlej si zlej...


3. SVĚT JE JINEJ

Podívej svět zůstal stát
je však trochu jinej,
lidi na čele vrásky maj
nikdo neřekne ti zpívej.
V lidskejch duších spáleniště
místo mozků mraveniště,
starostí máš plnou hlavu,
už není čas na zábavu.
Svět je jinej svět je jinej
Podívej svět zůstal stát
je však trochu jinej,
lidi na čele vrásky maj
nikdo neřekne ti zpívej.
Zkus to změnit je to marný,
svědomí tě hryže trápí,
všude samý zbytečnosti
si troska lidský společnosti.
Svět je jinej svět je jinej


4. EXHALACE

Špinavý nebe nad hlavou
z nebe padá černej sníh,
do vody všechno vylejou,
už není slyšet dětský smích.
Z komínů se stále valí dým
to nás všechny jednou zabije,
v tom ovzduší strašně smradlavym
každej tady jednou zahyne.
Mrtví lidi a mrtvej svět,
to už asi nikdo nespraví,
mrtvý řeky a mrtvý lesy
nikomu to vůbec nevadí.
Zvířata nám všechny vyhynou
vodu tu nám otráví,
budem chodit s maskou plynovou,
čeká nás jen zklamání.
Všichni se tu jednou udusíme,
když to takhle půjde dál
černý mraky stahujou se,
to aby se každý bál.
Mrtví lidi a mrtvej svět...


5. CHAOS

Když si vylez ze školy
tak byl si mladej kluk,
na vokolí kolem sebe
čuměl si jak puk.
Když si začal makat
tak poznával si svět,
než si ho však prokouk
tak uběhlo pár let.
Nevěděl si co je chaos,
teď ho v hlavě máš,
co je spravedlivej svět,
to asi nepoznáš.
Že lidi sou svině,
tos poznal to byl mžik,
ale vůbec nevíš jak ti chaos v hlavě vznik.
Chaos ten ti zůstal v hlavě napořád,
už bez něj bejt nemůžeš
a máš ho hrozně rád.
Tahle hrozná společnost
ti chaos podpoří,
větší zmatek v hlavě
se ti vytvoří.
Nevěděl si co je chaos...


6. HOŘČICE MI STOUPÁ DO NOSU

Ty si teda vážně skvělá
děláš jako bys mě chtěla.
Připadám si jako v cele
a myslíš, že mám jenom tebe.
To je teda vážně síla
v létě si pruhovaná v zimě bílá.
Hořčice mi stoupá do nosu
postavím ti kříž,
mý špatný já se chystá k útoku,
a pak uvidíš.
Budu tě líbat žiletkou pod jazykem
odměnou za tvou lásku, za lásku s otazníkem.
Nastříkám do tebe tekutý olovo
potom mě možná poslechneš na slovo.
Až spolu dohrajem to bezva divadlo
potom ti miláčku nastavím zrcadlo.
Hořčice mi stoupá...


7. MÁMA

Když se mámě nelíbily
jeho dlouhý vlasy,
kluci ho hned přemlouvali
vostříhej se taky.
K nám se dej svobodný sme lidi
nic neuznávej.
Chtěl bych ti mámo má,
chtěl bych ti říct,
že mezi punkerama cejtim se líp.
Zase při svym pivu seděl,
přišla na něj krize,
tak se tedy pevně rozhod
vyholil si čerokýze.
Když ten večer přišel domů
máma strašně brečela,
sbal si svých pět švestek
flaška po něm letěla.
Chtěl bych ti mámo má,
chtěl bych ti říct,
že mezi punkerama cejtim se líp.


8. LEPŠÍ ŽIVOT

Už to tady vůbec není
to co kdysi bylo,
je tu jen pár nahých frází,
to je vše co zbylo.
Vzpomínky na starý časy
se stále častějc vracej
a naděje na lepší dobu
se jak stromy v lese kácej.
Vraťte nám vše co nám kdysi patřilo,
nechcem válku a nechcem chodit nakřivo.
Lepší časy, novej život
je pouhá realita,
když pravda bude před lží
vždy v ústraní skryta.
Nechat si zdát krásný sen
o záhadný zemi,
kde jsou všechna přání
předem vyplněny.
Ale nevěřte na krásný sny
a záhadný země,
žijte v současnosti
míváte strach z beznaděje.
Vraťte nám...


9. POMATENÁ

Když tak někdy na ulici
na lidi se dívám,
tak vůbec nic nechápu
jak přibitej zírám.
Ten spěchá tam a ten zas támhle,
támhle ten zas jinam.
Ta do sámošky pro chleba,
druhá do lahůdek,
třetí s čtvrtou hádají se,
pátá drží smutek.
Ten spěchá do hospody,
ten zas za svou milou,
ten zas běží chytit svou
ženu nevěrnou.


10. JSME V HAJZLU

Prašivá země a prašivý města,
prašivý lidi a silácký gesta,
prohnilý domy nečistej vzduch,
zkurvenej život a strašlivej puch.
Kdo tu má bydlet a kdo tu má žít,
zbejvá jen chlastat a za živa hnít,
všude tu vládne bázeň a strach,
na svoji oběť číhá tu vrah.
Takhle teda ne, takhle teda ne
takhle teda ne, takhle ne.
Nechat se zabít, nebo zlomit si vaz,
stejně pak dojde na všechny z nás,
tenhleten hnusnej a prašivej sen
je bohužel pravdou a s ní se musí ven.
Takhle teda ne, takhle teda ne
takhle teda ne, takhle ne.
Jsme v hajzlu, jsme v hajzlu,
jsme v hajzlu v hajzlu...


11. BASTARD

Si schopnej bodnout do zad
a v duchu se směješ,
zákeřně útočit
tak v tomhletom vedeš.
Seš bastard, seš bastard.
Zákeřně útočit, a když je někdo zády,
necháváš po sobě je krvavý rány.
Seš bastard...


12. HOSPODA

Hlava prázdná, co máš dělat,
nápad žádnej přestaň sténat,
vem si prachy a pojď s náma,
do hospody, až do rána.
Budem sedět, budem pít,
na starosti zapomenem
a svůj život po svym žít,
starý časy připomenem.
Druhej den pak ve svym fáru,
rozum propils v noci v baru,
marně pátráš ve svý hlavě,
zkoušíš zjistit, ale marně.
Kde si seděl, kde si pil,
na starosti zapomínal
a svůj život po svym žil,
starý časy připomínal.


13. NECHTE MĚ BEJT

Nevidim lidi a jejich tváře,
nevidim slunce a půlnoční záře.
Neslyším slova a neslyšim věty,
neslyším fráze a jiný blepty.
Nechte mě bejt.
Neslyšim slova a neslyšim věty,
necítím vůni a vnímám jen smrady.
Nechte mě bejt, já chci bejt svůj,
nechte mě bejt, já křičím fuj.


14. ČERNÁ RUKA

Nesmíte se na nás hněvat,
už jsme prostě takoví,
nechcem dál jen už čekat
uteklo spousty dní.
V městě řádí černá ruka,
kdo ji vlastně zastaví,
kdo s tím začne něco dělat,
kdo se jí postaví?
Je mi na nic, je mi blbě
kam se to všichni ženete,
hubu plnou blbejch keců
jak to všechno snesete.


15. TÁHNI PRYČ

Táhni pryč se svym ksichtem
chci bejt sám se svym bytem.
Nechci slyšet tvoje slova
je to jak bys mě bodla.
Táhni pryč já chci zůstat sám
táhni pryč já už tě nemám rád,
táhni pryč já už tě nechci znát,
teď to budeš vážně brát.
Nalej pohár s čistým vínem
teď si pro mě jenom stínem.
Táhni pryč já zapomínám
tuhle story uzavírám.


16. TAKHLE JSME VÁLČILI

Takhle jsme válčili, když nám bylo dvacet,
takhle jsme válčili, ne nechceme se vracet.
S klackama v rukách
a bylo nám pět
S dírama v kalhotách
dobíval svět
O patnáct let později
už holá skutečnost
S odvahou ve spodkách
předstíral statečnost.
Takhle jsme válčili,
když nám bylo dvacet
Takhle jsme válčili,
ne nechceme se vracet
Takhle jsme válčili,
když nám bylo dvacet
takhle jsme válčili
a chtělo se nám zvracet.
Na rozkaz velitele
si hubou k zemi lehnul
Na důkaz bezradnosti
si svoje ruce zvednul
Potom ses na hajzlu
potají vybrečel
Pak dopis od mámy,
aby si vydržel.
Takhle jsme válčili...


17. RUSKÁ

Splet si Ivan kombajn s tankem,
na záda si mošnu dal,
opasek si pevně utáhl
do ruky vzal samopal.
Kontrarevoluce řádí,
jedem Praze pomoci,
na cestu si posvítíme,
proto jedem za noci.
Co je to za civilizaci?
ptá se Ivan zděšeně,
tady mají lidi domy
a my spíme na seně.
Aby se civilizaci
trochu více přiblížil,
krade lidem tranzistory
jak ho Brežněv naučil.