1. ANGELO MUTUJE

V Kolíně na lodi zdvíhaj kotvy a starý Kelly pije irskou whisky,
zrzavý vlasy se míhaj, jak ve zmatku běhaj všichni sem a tam,
Angelo jediný zívá, vždyť je to dítě a nemá z toho rozum,
včera ho slyšeli jak zpívá hlubokým hlasem a puberta je tu.

Angelo mutuje a zničil celou zpívající rodinu, do Irska putuje, zpátky do Dublinu.

Stará loď neklidně se houpá a táta Kelly v kajutě se zavřel,
nedávno ještě mohl doufat, že finanční triky zalepí en endžl.
Tak teda zase domu táhnou, ještě že maj trochu zlata dole v pytli,
brňáky na ně nedosáhnou, zase budou živí z bramborů a žita.

Angelo mutuje a zničil celou zpívající rodinu, do Irska putuje, zpátky do Dublinu.


2. MALÁ DOMŮ

Křídla voskem slepený, nekrytý záda, zase marně žádám
falešný proroky i podzemí prosím, spaste mý nápady střeštěný.
A nechte mi ještě života kus, malou domů a hodně dobrej vkus,
Ikarus taky zpíval blues, než ho přejel autobus.

Dám si nohy na stůl, Rusko je blíž, mužici už nesou vodku, špekem plněj celou spíž,
dám si nohy na stůl, pod zadek plyš, armaňak, vinnej střik, pak dorazí mě náklaďák.

Rozum a víra osleply, řítím se do předpeklí,
zběsile předjíždím velkej vůz po ožebří plnej zpitejch můz,
básník spal, tak mu utekly, když hledal v pračce duté kly,
jen kamarádům v hospodě nic nevadí, jestli nejsou na podlaze, ať si poradí.

Dám si nohy na stůl, Rusko je blíž, mužici už nesou vodku, špekem plněj celou spíž,
dám si nohy na stůl, pod zadek plyš, armaňak, vinnej střik, pak dorazí mě náklaďák.


3. LEPŠÍ ČASY

Visím metr nad zemí a nejsem David Copperfield,
už nezkouším se vůbec na nic ptát.
Ty párkrát přejdeš ulici, nepřekonᚠvůli, cit,
pak zlobně stojíš, na vlasech ti začíná sníh tát.
Nechám tě tady, nechám tě tady,
neumřeš hlady, život tě baví.

Lepší časy asi nepřídou, Romea s Julií pohřbili pod křídou,
Pepík to udělal Marii před bídou, karty na Betlém a táhnou za kometou.

Pak už jsi nejistá, co se mi mohlo stát,
schody bereš po dvou a na půdě kroky tvý
rozvíří peří, co zbylo z holubů,
já peří nevířím nohy mám výš.
Nechám tě tady, nechám tě tady,
neumřeš hlady, život tě baví.

Lepší časy asi nepřídou, Romea s Julií pohřbili pod křídou,
Pepík to udělal Marii před bídou, karty na Betlém a táhnou za kometou.


4. VESELEJ R'N'R

Tohleto je rokenrol, ta hudba veselá,
tohleto je rokenrol, jak ho hraje Sahula.
Veselej rokenrol, to já mám rád.


5. PAČEMU GARÍLA

Pjérvyj tank nóměr dvadcať tri uvezli s mogíly, U Golubů milícia zapreščíla ýžin,
na sosíski, vodku s chlebom my uže zabíli, no něznaju do sich por otvět na odín bopros.

Pačemu garíla, smačíla kokota v majom supe?

Ja stoju na trotuare napravo ot vakzala, vova sibral čemodan b zale ožidanja,
teper on uže v tjurmě sedít otchodil ot vala, bsjo ravno no do sich por moj otbet čjort znajet.

Pačemu garíla, smačíla kokota v majom supe?


6. ŽELEZŇÁK

Po snídani s Novou přijdou jsou mladí a neklidní,
Boby krade naftu a Miss Ellie je zmizelý,
milióny obrazovek město večer vylidní,
na Kavčích horách plešatý muž hodil flintu do zelí.

Lidi střezte se, Železný muž jde sem se svým psem.

Před večeří v Risku sedí Švédi z Čech a Moravy,
po reklamě v seriálu ožijou Psí nováci,
všude svítí Trinitrony, Toshiby i Oravy,
dokonce i v zahraničí, chtaj'to Slováci,
s paní co se počůrá, a proto sedí v budce
v pátek večer v Tabu mluví Roman Šmucler.

Lidi střezte se, Železný muž jde sem se svým psem.


7. TOSCA

V Praze hraje Sting a v hotelu Tosca žral bubeníka pes, ze Sester je troska,
Sněhulák se směje a sází vodky do hlavy, Magor strašně leje a Ťána s nim nemluví.

Megacetorium*, tygr šavlozubej**, máme delírium, Sahula je blbej***.

Kopčem**** táhne s jampidama jevanskou nocí, dnešní večírek nemáme už v moci,
Hadr lítá v oblacích, slyšíme jeho smích jouvejs!, recepční má olvejs.

Megacetorium*, tygr šavlozubej**, máme delírium, Sahula je blbej*** úplně.

Vysvětlivky:
* domělý veleještěr, alias historie podle Sahuly
** Sahula je kočička, ale často též šavlozubý tygr, postrach mladších třetihor
*** jenom někdy, viz **
**** viz E. Štorch - Lovci mamutů


8. HANOJSKÁ

Nejlepší krčma je hanojská, chybí jim pokojská,
holky tu sjížděj po tyči, jáko hasiči.
Šikmookej číšník nezná spěch, jen tak se kývá,
tyčinky voněj na stolech, bordelmamá zívá.

Když jde malý bobr spát, tak jde malý obr spát,
když jde velký bobr spát, tak jde velký obr spát.

U stolu s lucernou opilci si umotali opici,
na baru es er ó zakládaj, čiší z nich skvělá nálada.
Šikmookej číšník nezná spěch, jen tak se kývá,
holky seděj na stolech, ho ho ho, bordelmamá zívá.

Když jde malý bobr spát, tak jde malý obr spát,
když jde velký bobr spát, tak jde velký obr spát.

Na Kovárně nejsou hanojský holky ani pokojský,
místo holek co lezou po tyči, tu chlastaj hasiči.
Šťastnej provozní drbe svoje psy na tahání sání,
servírky jsou vilný, vrchní spí, hosti maj dobrý sání.

Když jde malý bobr spát, tak jde malý obr spát,
když jde velký bobr spát, tak jdou všichni obři spát.


9. PEKLO A 1 DEN

instrumental


10. OVEČKA

Mᚠmá ovečko dávno spát, když krejčí dílo končí,
do hlubin studny je příkrej pád, s tvou kůží ďábel tančí,
já znám jeho zᚻ, i Lecter je blíž,
zas má bílej plᚻ a k tajemství klíč.
Mᚠmá ovečko dávno spát, svou kůží hřát, svoji kůží hřát,
vždyť příjdou se ptát, zajtra zas přídou se ptát,
jestli snad pláč jehněčí už mizí.

Motýl smrtihlav z cejlonskejch lesů z larvy se klube a přichází čas,
rituál oběti pro vlastní porod, nehezkej kluk bude holka jak buk.
Není to pomsta, jen s přírodou boj, navléknout žen kůži jak rytíř zbroj,
tak běžte už ovečky, běžte spát, motýl chce vstát a čerstvej vzduch sát
a být jak chce sám, jak se chce líbit si sám,
hrdla všech stád jehněčích už mlčí.


11. LEŽ

Ráno hned začnou se ti nabízet starosti, který kluky trápěj každej den,
Vokurka na dítě chce peníze, struny praskaj jako ranní přetrženej sen,
pak volá Balkán, že mᚠnatáčet desku, abys sám moh' prožít kytarovej hlen,
nemᚠuž sílu dál se otáčet, jak veverka v kole, která nemůže jít ven.

Lež, lež, mᚠkrátký nohy!

Manželka přináší do postele tradiční českou kávu, Vávra pro tvůj chřtán,
bejvalá modlí se dnes v kostele, aby k sobě povolal tě sám pan svatý pán.

Lež, lež, mᚠkrátký nohy!


12. KELTI

Dneska takhle v podvečer jsem viděl táhnout Kelty,
nesli kůže medvědí a taky ňáký celty,
měli s sebou alkohol a hodně teplý melty,
táhli jeden za druhym a ved je Šenbauer.

Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a je jich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.

Na lukách už ohně planou, slyším hlasy druidů,
Michal s Karlem Holasem už podléhají fluidu,
letní noci stejně temné jako hudba Floydů,
vždycky když je slunovrat, tak Kelti vyváděj.

Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a je jich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.


13. DIVEJ BÁL

Červnovej měsíc je sám nad paloukem, žáby z blízkejch tůní skřehotaj
a štětky vstávaj, půlnoční vánek trhá síť za pavoukem postavou, když proudí vědomí.

Táhnem na divej bál, na tůru nepovinnou, vína kdo by se bál ráno s kocovinou.

Po litrech se mění dnešní noc na tu dávnou, vnímᚠtoho víc a dál
a náhle chápeš touhu dešťovejch kapek, ze střechy kápnout, letět, i když není cesty zpět.

Táhnem na divej bál, na tůru nepovinnou, vína kdo by se bál ráno s kocovinou.

Svítání tě najde někde spát z vyčerpání pak nastoupí splín když musíš vstát,
jseš zase zpátky, avšak střiky z vín černejch zas večer zmámí mysl nemocnou touhou bejt pryč.

Táhnem na divej bál, na tůru nepovinnou, vína kdo by se bál ráno s kocovinou.


14. TO

Přivírá oči zelený při svíčkách,
poslouchá se a lže, od pusy se mu práší,
úsměvy a rudou barvu na líčkách
a balónky se nad ramenem vznáší.

Je to to špatných nocí, je to to cizích uší,
je to to temných srdcí, je to to upír duší,
je to to co je prázdný, je to to co má hlad,
je to to, žere krásný, je to to první had.

Ubíhá nocí a stále vykládá,
dívčinou myslí dovnitř vchází,
nad ránem, když její duši vykrádá,
ucítí, jak nová síla hází.

Je to to špatných nocí, je to to cizích uší,
je to to temných srdcí, je to to upír duší,
je to to co je prázdný, je to to co má hlad,
je to to, žere krásný, je to to první had.


15. VODNÍK

Sedím si u rybníka, brzy bude den, večírek odumřel a já tu zůstal sám,
koukám se na hladinu, myslim na buben a náhle z vln přichází ke mně hastrman,
naráz tu stál a v ruce držel džbán, nalil jsem mu střik a řekl že je zván,
ke mně si sed, byl mokrej jako myš, natáh ruku s blánama, řek já jsem hastrman.

Nad ránem s hastrmanem na molu se ptám,
co mě ještě osvěží a na co čekat mám,
zelenou kůži na buben si projistotu dám
a jednou příjdu bubnovat k vám.

Když jsem si postěžoval na blbej svět kolem, vodník řek jen panáčku, teda pravdu maj,
taky už mi leze krkem hrát si s mlýnskym kolem a hučet do rusalek, jestli mi snad daj.
Já jsem to vzdal a až dopiju střik, vylezu si na sluníčko, života jsem syt
a z kůže mý si potáhněte buben, s každym dalšim úderem bude slyšet můj křik.

Nad ránem s hastrmanem na molu se ptám,
co mě ještě osvěží a na co čekat mám,
zelenou kůži na buben si projistotu dám
a jednou příjdu bubnovat k vám.


16. CHODOVÉ

My jsme ti Chodové s valaškou, Jírovec ten se znal s Halaškou,
když došla konina, Jan Sladký Kozina na zámek spěchá, tam je Lomikar.

Lomikar je tuze přísný pán, Kozina v mžiku byl za mříž dán,
že kvůli konině povstání v dědině snažil se psohlavec rozpoutat.

A když pak Kozinu věšeli, řek něco, všichni to slyšeli,
Lomikar, ten se smál, místo aby se bál, do roka a do dne bude boží súd.

Po roce Lomikar na zámku zrovna jed drůbeží tlačenku,
náhle ho trefilo, celé ho skosilo, a tak se splnilo proroctví.


17. SLIPY

Brejlová Lída, tenká jak slída odkopla deku,
myslí na máslo, vajíčka, sýr a hledá veku,
sluníčko svítí, panáček zalez, pánev už prská,
Brejla po ránu učinil nález, právě si to mrská.

V německý ložnici s vůní fialek a lotosu praštil odér divnej Brejlu do nosu,
to není vůně dálek, ani Jacobsu vonný šálek, jsou to slipy s rejhou barvy kokosu.

Přemejšlí brejla, proč je za hejla, to jsou mi divy,
tohle mě skosí, proč holka nosí zelený slipy?
V noci v Aghartě accountský partě nad stopkou vína,
plánuje jak souseda Průšu praští notebookem do nosu.

V německý ložnici s vůní fialek a lotosu praštil odér divnej Brejlu do nosu,
to není vůně dálek, ani Jacobsu vonný šálek, jsou to slipy s rejhou barvy kokosu.

Číhá denně u výtahu, Průša zamčen chrní,
nestíhá schůzky s klientama, přestal jíst zrní.
Drahej oblek uválenej, nebaví ho práce,
Průša vrčí z proutí, reklamka se zhroutí.

V německý ložnici s vůní fialek a lotosu praštil odér divnej Brejlu do nosu,
to není vůně dálek, ani Jacobsu vonný šálek, jsou to slipy s rejhou barvy kokosu.


18. PULP FICTION

instrumental